6 znaků cohousingu dle Durretta

Americký architekt Charles Durrett sepsal 6 klíčových znaků typického cohousingového projektu, které jsou často citovány a dostupné na anglicky psaných webech.

(Ovšem jiní autoři vyzdvihly i jiné důležité znaky - ty zde budou přidány později.)

Charles Durrett a zapojení budoucích obyvatel do projektování.

 

1. Účast členů společenství při plánování cohousingu.

Budoucí obyvatelé se účastní celého procesu plánování projektu cohousingu, který díky tomu nejlépe odpovídá jejich konkrétním potřebám a přáním. Navíc, díky osobní účasti při plánování, vznikají mezi jednotlivými členy hlubší vztahy, často přátelství, která jsou základem stabilní skupiny, která dobře funguje po nastěhování.

Ke spolupráci může být přizván i developer, což může celý proces zjednodušit a urychlit, ale pokud bývá cohousing vybudován pouze developerem, obyvatelé si neprojdou velmi důležitou fází "budování společenství".

2. Urbanistické, architektonické a dispoziční uspořádání podporující vzník a udržování sousedských vazeb.

Architektonický návrh podporuje jednak vznik sousedských vazeb a jednak nabízí každému dostatek jeho soukromí.

Některé prvky uspořádání jsou velmi důležité, např. orientace domů do veřejných prostor, umístění společenského domu do centra dění, dětská hřiště a venkovní plochy s možností posezení za každého počasí, apod.  Spojit se společně jen kvůli tomu, abyste si mohli dovolit soukromý golfový klub nebude úplně v duchu myšlenky cohousingu.

3. Soukromé domy doplněné společným příslušenstvím – „společenským domem“ a společně využívané  nezastavěné  plochy.

Každá jednotlivá domácnost vlastní svůj plně vybavený dům a zároveň sdílí rozsáhlejší společné vybavení s celou skupinou. Sdílené prostory jsou navrženy pro každodenní užívání a jsou nedílnou součástí života ve společenství. Obvykle zahrnují místo pro společná jídla, místo k posezení, dětskou hernu, pokoje pro hosty, dílny, zahradu atd.

Cohousing není společné žití  v jedné domácnosti (a shared house). Ten může být v cohousingové komunitě zahrnut, ale je to jiný typ společného bydlení.

4. Řízení chodu a provozu projektu samotnými obyvateli.

Po nastěhování je provoz komunity zajišťován jejími  obyvateli, nikoliv zvenčí, a podléhá pravidlům, která si mezi sebou obyvatelé předem dohodnou. Obvykle je každý členem nějaké menší skupiny, která se stará o některé sdílené prostory nebo má na starosti některé sdílené aktivity.

5. Nehierarchická struktura a způsob rozhodování.

Ve společenství jsou vůdcovské role, ale nikoliv vůdci. Společenství není závislé na jedné osobě, a to i přesto, že skupina je obvykle  založena jedním nadšencem, který projekt rozhýbe a rozjede. Ve skupině pak obvykle bývá  někdo další, kdo dává dohromady finance, jiný zajišťuje během schůze hlídání dětí, někdo zapisuje průběh jednání a jsou další funkce a úkoly.

Jestliže je ve skupině jeden vůdce, který nastavuje pravidla a standardy jednostranně, nejedná se o cohousing.

6. Nezávislé finanční prostředky.

Vzniklé společenství není primárním zdrojem příjmů pro jeho členy a není v něm sdílená ekonomika.

Pokud by společenství bylo zdrojem příjmů pro jeho členy, má se za to, že by to vneslo významnou změnu dynamiky mezi jeho členy a nastavovalo by jinou úroveň vztahů.

 

 

 

Kontakt

Cohousing CZ, z. s. Nad Krocínkou 427/10
190 00 Praha 9
IČO: 033 48 377
Bankovní spojení: 2100680946/2010 (Fio banka)
info(at)cohousing(dot)cz